Nastoupit na brigádu můžete nejdřív v létě mezi základní a střední školou. Podle zákona totiž smí pracovat pouze osoby, kterým už bylo patnáct let, a zároveň mají dokončenou povinnou školní docházku. Výjimkou z pravidla jsou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, kterým se může věnovat i žák základní školy mladší 15-ti let. Nejčastěji se brigády sjednávají prostřednictvím těchto dohod:
– Dohody o provedení práce, kterou můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, počet odpracovaných hodin u žádného z nich ale nesmí překročit 300 hodin za kalendářní rok.
– Dohody o provedení činnosti, u které můžete odpracovat pouze 20 hodin týdně.
Jak pro práci na dohodu o provedení práce, tak v případě dohody o provedení činnosti platí, že pokud výdělek přesáhne určitou hranici, zdravotní i sociální pojištění platit musíte – hranice výdělku u dohody o provedení práce dělá deset tisíc korun, u dohody o pracovní činnosti dva a půl tisíce. Kromě odvodů na zdravotní a sociální pojištění podléhají veškeré výdělky také dani z příjmů. Z částky, kterou si vyděláte, byste měli odvést patnáctiprocentní daň. Současně ale platí, že jako student máte nárok na daňové slevy – slevu na poplatníka a slevu na studenta.
Jaký je správný postup v případě, že zaměstnanec požaduje výplatu svého platu před nastoupením dovolené? Je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět?
Odpověď na tento dotaz vyplývá zcela jednoznačně z § 141 odst. 4 zákoníku práce, kde je stanoveno:
„Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené.“
Plat splatný během dovolené je tedy zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci již před nastoupením dovolené. To je zákonem daná povinnost zaměstnavatele. Možná je ovšem i dohoda o jiném postupu. To znamená, že zaměstnavatel je povinen bez dalšího vyplatit již před nástupem na dovolenou zaměstnanci plat, který by mu jinak vyplatil v pravidelném výplatním termínu, a to i bez žádosti zaměstnance.
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á byl/a poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění. Vdovecký nebo vdovský důchod vždy náleží též manželce nebo manželovi osoby, která zemřela následkem pracovního úrazu.
Vdovský nebo vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí doby jednoho roku náleží výplata tohoto druhu důchodu, pokud vdova nebo vdovec splňuje některé podmínky.
Nárok na vdovský či vdovecký důchod vznikne znovu, jestliže dojde ke splnění některé z podmínek do dvou roků po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. K případné obnově výplaty nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti.
Pravidla pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřeném ohništi podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
POZOR! – V případě napadení rostlinného materiálu škůdci nebo plísněmi je nutno napadený materiál spálit.
Pokud novela stavebního zákona projde v současné podobě, umožní lidem stavět rodinné domy svépomocí bez ohledu na velikost zastavěné plochy. Pro takový dům navíc nebude potřeba stavební povolení, ale bude stačit jednodušší ohlášení. Maximální počet čtyř podlaží zůstane i nadále stejný, pro domy s pěti patry bude potřeba stavební firma i po novele. Novela stavebního zákona prošla v dubnu Poslaneckou sněmovnou a nyní jde k posouzení do Senátu. Pokud jí schválí, dostane ji k podpisu prezident. Předpokládaná účinnost novely se odhaduje od začátku roku 2018.
Senátoři schválili novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.
Ti, kteří sdílejí společnost domácnost se zadluženými osobami, mají často obavy, že v případě, že dojde k nařízení exekuce na majetek povinného, nebude exekutor rozlišovat, který majetek je dlužníka a zabaví i majetek nepovinných osob. Zákon však na tyto situace pamatuje a přiznává poškozeným osobám několik možností, jak se proti tomuto jednání bránit:
1. Osoba, které byla neoprávněně sepsána nebo zabavena její věc, může podat exekutorovi návrh na vyškrtnutí této věci ze soupisu.
2. O vyškrtnutí věci ze soupisu rozhoduje exekutor bez nařízení jednání.
3. Jestliže exekutor shledá pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu o provedení soupisu písemně uvědomí.
4. V případě, že exekutor návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu nevyhoví, je dotčená osoba oprávněna podat k soudu tzv. vylučovací žalobu.
5. Vylučovací žalobu může podat i jeden z manželů, byl-li neoprávněně postižen majetek patřící do společného jmění manželů.
Jedním z nejžádanějších pracovních benefitů se v posledních letech bezesporu stává možnost práce z domova, tzv. home office. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ovšem připravilo novelu zákoníku práce, která má od 1. 7.2017 podstatně změnit mimo jiné i pravidla flexibilního zaměstnávání. Ovšem jaká bude praxe, ukáže až „ostrý provoz“ po prázdninách 2017.
Dne 28. února 2017 nabyl účinnosti zákon č. 460/2016 Sb. – první novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku s tím, že některá její ustanovení nabývají účinnosti dne 1. 1. 2018. My Vám přinášíme výčet podstatných změn, které tato novela přináší:
Tato novela přináší však další změny nového občanského zákoníku, jako jsou změny např. v oblasti započtení pohledávek, omezení svéprávnosti či zpřísnění uzavírání pracovních smluv nezletilými a další.
